Archiv
Nalezené příspěvky
Moje léčivé příběhy ...
Je to několik let zpátky ... bylo nebylo a já se ocitla v pohádkovém království ... tenkrát mi bylo hodně smutno a hledala jsem v pohádkách řešení svých traumat. Časem vznikl projekt Medounek, projekt tvorby léčivých příběhů. Zprvu se jednalo práci s prožitky a nemoci dětí, ovšem později se osvědčila také práce s dospělými. Nejednou při našich setkávání docházelo na slzičky, ale vždy to byly chvíle poznání a nadhledu nad svými problémy, které řešíme.
Jak okurka v nálevu ...
Plácáš se v tom jak okurka v nálevu. Nálev je fajn, cítíš se v něm dobře, je dobře okořeněnej a nemáš mu co vytknout, jen chvílemi cítíš úzkost z toho, že kdosi nadzvedne víčko sklenice a zaboří se hroty do tvých útrob. Ty poodhalíš všechna nebo aspoň většinu svých tajemství, jelikož ses cítila šťastně a chtělas konečně sdílet, nejen uspokojovat své sexuálni a přirozené potřeby ... chtělas být součásti toho druhého a zároveň mít svůj prostor pro vlastni rozvoj, svoji cestu, vzájemně se doplňovat, podporovat a respektovat se. Jenže najednou je to jinak.
Moudrostí k dokonalosti
"Když se k vám někdo nechová s láskou a úctou, bude pro vás darem, když vás opustí. Pokud vás neopustí, nejspíš si s ním protrpíte mnoho let. Když ho opustíte vy, bude to nějaký čas bolet, vaše srdce se však nakonec uzdraví. Pak si budete moci vybrat, co doopravdy chcete. Zjistíte, že k tomu, abyste se dokázali správně rozhodnou, nemusíte ani tak důvěřovat druhým, jako mnohem spíš sami sobě." (Don Miquel Ruiz)
„Láska obvykle trvá léta, sex minuty.“
Ačkoliv jsem název vybírala podle mého současného stavu, tj. ujištění se, že si opět uvědomuji, že Láska fakt trvá léta a proč se jí tedy bránit? Ale než se rozepíšu o tom, o čem jsem chtěla původně napsat, mě teď tak trochu láká více se zmínit o panu Fulghumovi a nejen o něm.
Jak Karolínka poznala samu sebe ...
Bylo poledne a Karolínka došla i s ostatními zvířátky na velký zelený palouk. Palouk byl tak velký a zdál se jí v první chvíli nekonečný. Cítila se zvláštně, jakoby ji obklopila zvláštní energie ve spojení se skrytými tajemstvími, které vnímala z každého stébla trávy, z každého zvonku, co rostl na konci lesa a na němž právě seděla pilná včelka. Rozhlíží se, kudy se má dát, ptáčci jakoby najednou odletěli bez rozloučení a sama sebe se ptá, zda se rozběhne na palouk a bude si hrát se cvrčky a mravenci nebo se zeptá včelky na cestu, která už přelétla na jinou květinu, sála její nektar a letěla s ním do úlu.