Byla jednou malá holčička ...
23. 5. 2013
20.11.2008
"... byla jednou jedna malá holčička, ..."
... narodila se ona, potom její další sestry. Společně vyrůstaly s láskou. Vyrůstaly v úplné rodině, to znamená s maminkou a tatínkem. Avšak v životě se stává, že si jejich rodiče již neměli co říci a rozešli se. Jak bylo holčičkám? Zeptal se jich někdo, jak se ony cítí? Jaké mají přání a touhy?
Kdo jim v tu dobu dal nejvíce lásky? Existovala jen jedna jediná osoba, která v jejich srdcích zůstane navždy. Nikdy nemůže zmizet, vryla se tak hluboko, že to nelze. Ona, naše babička, byla člověkem s otevřeným srdcem pro každého, schopný milovat druhé a pomoci jim i za cenu svých osobních ztrát ...
"... nyní je už dospělá ..."
... nechce se vracet zpátky. Minulost je pryč, budoucnost daleko a chce žít a žije teď, přítomným okamžikem ...
Cítí, že jednou bude pomáhat druhým, jen najít ten správný směr, kudy se dát. A tak stále hledá ... A jak to ví? Každý tu máme svůj úkol a ona dostala druhou šanci žít svůj život, který se v žádném případě nepodobá životu před tímto okamžikem. Tuto šanci si v žádném případě nenechá protéct mezi prsty. Je to šance nejen pro ni, ale i pro druhé ...
Babička tu už mezi námi není, ale svou úlohu předala jedné z holčiček a ony vědí, cítí to a není potřeba žádných slov. Milé sestry, vždycky tu pro vás budu ... ale to už je zase jiný příběh ...
Copyright: Klára Nováková © 2008
