KVĚT MAGNOLIE

5. 5. 2008

Láska? Co je to?

Je to věc pozoruhodná a záhadná.  Je smyslem našeho života. Když nás přepadne, vymyká se našemu chápání. Každý z nás po ní toužíme. A přesto, že se jí mnozí snaží vyhnout, ať z důvodu, že nás činí slabými a bezbrannými, v hloubi duše milujeme a láska nás stejně nemine. To se raději mezi sebou pozabíjíme, než abychom se poddali této slabosti.

Zamilovanost a pravá láska jsou tak rozdílné jako květ a plod. Až když květ uschne a upadne, objeví se ovoce, na které celý život čekáme. Potkáváme vždy právě toho partnera, který je naším odrazem, protože jen toho dokážeme podle zákona přitažlivosti k sobě přitáhnout.

Neodmítejme své vlastní já, hledejme svou cestu a přijmeme se takoví, jací ve skutečnosti jsme. Láska je radost , kterou cítíme v přítomnosti milovaného člověka nebo když na něj jen myslíme, jsme šťastní. Jistě to znáte: Máme splín, ale v tu chvíli, když myslíme na milovaného člověka, ať je to partner, přítel či dítě, rozjasní se nám obličej a pocit štěstí se rozlije po celém těle a hřeje.

Je mnoho lidí, co říkají: "Miluji Tě". Myslí to doopravdy a neříkají jen těmito slovy: "Potřebuji Tě, neopouštěj mě?". Dokud toho druhého potřebujeme, nejsme opavdu svobodní. Lásku nemůžeme násilím držet a věznit ji. Když to dopustíme, láska zahyne a zbyde jen zvyk.

Pokud opravdu milujeme, chceme a přejeme druhému, aby byl šťastný a jsme ochotni proto udělat všechno. Dát mu čas, prostor, když ho potřebuje. Pozornost, když ji potřebuje a volnost, když ji potřebuje. Neočekáváme opětování citů za každou cenu, ale jednáme z úcty, respektu a něžné náklonnosti.

Pokaždé, když budeš cítit lásku, prožívej ji a poddej se tomuto krásnému pocitu. Ať prostoupí každý kousek Tvého těla, v tuto chvíli totiž víš, že žiješ a miluješ.

Copyright:   Klára Tyrbachová © 2008