Archiv
Nalezené příspěvky
Zrcadlo
Před domem na nevelké zahrádce, pokryté sněhem, začaly pučet bledule a sněženky. Za nízkým plotem u boudy se rozštěkal starý vlčák a ze sanitky, která právě zastavila, vystupuje maminka s nedávno narozeným synem Honzíkem. Z domu vyšel novopečený otec Bohouš a vítá se se svou ženou. Vše nasvědčuje tomu, že rodinu stmelil právě narozený Honzík, ale opak je pravdou. Bohouš si svého druhého syna zamiloval, ale prvního Vaška nenáviděl. Možná, že ho měl svým způsobem rád, ale nikdy mu to nedal najevo.
Jsem obyčejné ... pouhé NIC
Jsem zároveň ta, co řve a brání druhé, ta co jim pomáhá,
Jsem ta co miluje a také chce lásku přijímat ...
Jsem ta, co chce žít a ne přežívat ...