Cesta sama k sobě
Pamatujete si na příběh Karolínky, o kterém jsem vám nedávno psala? Možná si nevzpomínáte. Je to o jedné dívce, která měla plno snů. Jednou se v lese seznámila se skřítkem Kvítkem, který jí ukázal cestu, kudy se má dát. Zajímá vás, jak její příběh pokračuje?
Jak se měnila Karolínka, měnili se také i lidé, kteří jí obklopovali. Zažívala se svým pohádkovým skřítkem mnoho krásných prožitků. Objevovali spolu přírodu, vlastnosti, ukryté ve svém nitru, o kterých sami nevěděli, a tím se od sebe navzájem učili.
Oba dva se stali rovnocennými partnery, vznikl mezi nimi zázračný vztah, který nebyl jen o lásce a štěstí, ale o souznění duší a pochopení života. Oba si navzájem pomáhali až zjistili, že si už navzájem nemohou víc dát a každý musí jít svou cestou.
Ona si uvědomila, že je na čase vybrat si ze dvou možností: buď zůstat se skřítkem v jeho lese nebo se vydat na cestu, která bude nelehká a osamělá, protože ona je ta, která jen kráčí vedle někoho . . .
Pohádkový skřítek Kvítek byl pro Karolínku učitelem a nastala doba, kdy se musí učit sama, důkladně a soustavně, aby vše, co se ještě naučí, mohla předávat dál a pomáhat druhým. Že jen na ní záleží, jak svůj život prožije. Díky němu objevila, že nejhlubším tajemstvím je, že život není procesem objevování, ale procesem tvoření . . .
Jako se učila Karolínka od svého skřítka, tak i on byl žákem své učitelky. Pochopil spoustu věcí, které dříve neviděl a možná právě teď v tuto chvíli pomáhá někomu jinému, aby i on nalezl svou cestu životem.
". . . chceme-li dosáhnout trvalé změny, musíme projít fází, kdy budeme cítit chaos a nejistotu. Žijte svůj život, vždyť každý s kým se setkáme, je ovlivněn naším příkladem. Všechno začíná u nás. Každý z nás je první kostkou domina. Všechny ostatní kostky spadnou, když spadne první. Nepokoušejme se měnit druhé. Měňme sami sebe a nám nezbývá než čekat, jestli ten nebo ti druzí na naši změnu zareagují pozitivním způsobem. Jak budou reagovat je jen jejich rozhodnutí, které je v ten daný okamžik pro ně důležitý . . ."
Klára
